POkračování diskuse o nízkopodalžních tramvajích všeobecně.

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

Zrebec sa zmienoval o kneelingu. Je mozne take nieco pri elektrickach? Nemas k dispozicii fotky interieru Tria?

zhledem k tomu že kneeling se u gumokolů prování vypuštěním části vzduchu z pružících elementů na části , která má klesnout, tak si to nedokážu dost dobřr představit u podvozkové šaliny. U něčeho v provedení trio , astra , by to možná šlo , ale za cenu neuvěřitelných komplikací.
Co se týče interiéru tria , vlastní fotku nemám , lae třeby by něco mohlo být v propagačním letáku. Pokud ano oskenuju a meilnu.

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

PvvS: Vdaka, skus teda kuknut a ked nejaku najdes, posli mi ju. Nevies nic o dalsich pripravovanych Inekonoch? Co to budu za vozidla?

Ad Nodes:Už som ti to poslal. Viac neviem.

No ale přemýšlel jsem , že u vozidel s rozchodem 1000 mm. je asi nemožné vyrobit 100% nízkopodlažní vozidlo. U normálního rozchodu i při zasahování oblouků kol do prostoru, je lze zakrýt dvojsedadly a i tak by mohla zůstat až metrová ulička mezi sedadly. U 1000 mm by mezi koly reálně zůstalo asi 500 mm a to je podle mně docela málo . Dalo by se to řešit šikminou , ale pak by se nejednalo o 100 % nízkopodlažní vozidlo.
Nemá někdo nápad jak to řešit ?

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

Ja som to u elektricky tiez este nevidel, len ma to tak napadlo...

Mam ale inu pripomienku. 100% nizkopodlazne vozidlo je nevyhodne pre vodica. Vodic potrebuje mat prehlad o ludoch so znizenou pohyblivostou, inak moze niekoho privriet a pod. Okrem toho ak dotycny potrebuje asistenciu pri nastupe/vystupe, mal by mu pomoct prave vodic. Na tuto temu som sa bavil s vodicmi a presne toto mi potvrdili. Preto si myslim, ze by sa to malo robit systemom smart, teda nizkopodlazna cast v prednej casti (u obojsmernych vozidiel v prednych castiach) vozidla. Vo vnutri sa potom pohyb cestujucich da regulovat sikminou. Rozhodne by vsak nizkopodlazna cast nemala byt v strede vozidla, ako je to u KT8D5N. Pri plnom obsadeni vozidla vodic nema sancu sledovat cloveka so znizenou pohyblivostou.

Ano, ak taky cestujuci potrebuje asistenciu, mal by mu pomoct vodic. Ale preco neskontrovat vozidlo tak, aby asistenciu nepotreboval...?

PvvS: Vdaka krasne za fotky. Fakt ma potesili. Hm... s rozchodom 1000 mm existuje viacero nizkopodlaznych vozidiel, ktore ich vyrobcovia oznacuju ako 100 % nizkopodlazne. Fakt neviem, ako to vyriesili. Prave tie iste vozidla su aj s rozchodom 1435 mm, dokonca aj s volitelnou sirkou skrine.

Vyřešit jde všechno. Otázkou je za kolik a jestli to má cenu. On by asi byl rozdíl při rozhodování jestli dát za klasickou výšku řekněme 30 mil (neberte mě za slovo ) nebo za nízkopodlažku 90 mil. To je pak asi snadný rozhodování. Pak už je spíš otázkou jestli by se nemělo uvažovat jiným směrem. Pokud by se měnila aspoň 1/3 vozovýho parku, pak už by byla i ta možnost , kterou se vydal Liberec. Pak už by to nebyl takovej finanční rozdíl .On by asi nikdo ani neuvažoval o tom přehodit celou síť naráz, ale postupně při rekonstrukci , nebo postupně doplňovat 3 kolej , tam kde je na to trať nachystaná. Co jsem viděl a slyšel , tak bratislava je na tom nachystání docela dobře, jen by to chtělo asi pár lidí ve vdení , kteří by dokázali bouchnout do stolu a říct a teď se pojede takhle. postupným přechodem by se podle mně vyřešila i otázka metro-tramvaj. Pak už by nemluvilo vůbec nic pro metro , naopak segregovaná rychlodrážní tramavj na povrchu by měla hodně výhod , a za ušetřený peníze , by se park mohl rekonstruvat tam a zpátky třeba 2x. Kromě toho by se zjednodušil i případnej přechod vozidel na železniční svršek , což by se někde mohlo hodit. Ono je sice krásný že ve světě se na metrovým rozchodu provozujou po malu i závodní dráhy, ale musí se brát v potaz i místní podmínky, kolik je do toho ochotný dát stát, kolik je schopen a ochoten dát podnik a jestli to má v širším měřítku smysl udržovat takový (atypický) rozměr.

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

Další věc je to zda by se nemohlo přemýšlet o nízkopodlažním vlečném voze. V bratislavě je skoro všude vhodný terém pro provoz s vlečným vozem. Mohlo by to být něco ve stylu vlečnáku k T6A2. Nepředstavuje to nějakou zvlášní úpravu , a dalo by se to docela dobe využívat na našlapanejch linkách. Pak by nemusel bejt problém vůz odstavit třeba na nádraží a pak ho jenom připřáhnout.Vzhledem k tomu že by se s motorem spřahoval pouze na úrovni palubního napětí , bylo by ho možné použít téměř s libovolným vozem. Takovýhle vlečňáky vyžadují pouze 24-48 voltů na osvětlení a dveře a signály na ovládání. Téměř všechno tohle obsahuje standartní zásuvka mnohačlenného ovládání , a na zbytek je tam pár volných kontaktů.

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

Vlecny voz je trochu nestandardny sposob a nemyslim, ze by sa Bratislava mala uberat tymto sposobom... Ale ved uvidime ako to dopadne s vlecniakmi v Brne...

Ked ste uz zacali o pripojnych voznoch. Este pred rokom som pocul, ze do KE ma prist Var 3 s pripojnym voznom. Mal byt nizkodpodlazny, dlhy 10 metrov. Nie som zastancom myslienky na supravy typu T4D+B4D alebo T6A2+B6A2. A vobec sa mi nepaci predstava, ze by Var 3 mal mat pripojny vozen, dlhy len 10 metrov. Ale doteraz do KE neprisiel ani Var 3 ani pripojny vozen.

http://www.olivers-bahnseiten.de/seiten ... tation.htm

I takhle by se to dalo řešit . Nevím , ale já mám takovej dojem že těch 9 (10) metrů vlečňáku je proto aby se ta souprava vlezla do 40 m. Pokud očítám dobře , tak T3 má délku 15 200 mm, takže souprava má 30 400 a do 40 m toho moc nezbývá , pokud yb sme počítali se schovaným předním a zadním spřáhlem tak by se tam mohl ten 10m vlek vlézt. Já jsem totiž nikde neslyšel že by měla v brně ten vlek tahat pouze 1560. Naopak několikrát sem slyšel zkazky o tom že by se to kuplovalo do souprav, a tam by 200 kW na soupravu bylo trochu moc i na naše stoupáky. Ovšem pokud by se do soupravy umístil vlečnák , pak by souprava o výkonu 2*kt8 asi měla opodstatnění.

Jinak nevím odkud se berou furt ty zkazky že by se var T3 dodávala někam jinam než do Brna. Zatím se tak tak stíhá výroba skříní pro brno a není jistý jestli se v tom nezačne rejpat SKV . Navíc nevím jak by se to řešilo s homologací , zda by to vůbec mělo pro místní trh význam . Kolik vozů by se ročně asi prodalo ? Vyplatilo by se to vůbec ?

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

Ono som to vtedy pochopil tak, ze v KE by Var 3 tahal ten vozen. Cize suprava by mala dohromady 25 metrov. Ci by sa vyplatilo to, o com pises? Var 3 je, bez akejkolvek ironie, vylepsena T3. Aspon teda podla mojho nazoru. Nemam prehald, aka je cena Varu 3, ale je uricte nzisia ako cena nejakej nizkopodlaznej elektricky, hoci aj Tria. Takze z financneho hladiska by sa iste nasli odberatelia na Var 3, aj ked jeho nevyhoda je zvysena podlaha. A predsalen dizajn, ktory nezaprie roky.

Aj já jsem zastáncem názoru , že vlečnák není to pravý ořechový. když nic jinýho tak se celá souprava pořádně zpomalí.Navíc se zbavíme možnosti odtlačit soupravu druhým vozem . Radši bych viděl motorový vleky i s provizorním řídícím stanovištěm. Nebo něco ve stylu bodoucí K3N. to je reálnější i pro provoz.

Na druhou stranu , souprava VarT3+ np vlek+VarT3 by se kapacitně hodně zvedla a pokud by se to provedlopomocí digiovládání , tak by s tím ani nemusely bejt nějaký zvláštní problémy. Rozhodně bych ale nerad viděl vlek na konci soupravy , to podle mně dneska jenom zakládá na problémy.

Proti VART3 nic nemám , pokud by se vyráběla ta 50 kW na motor ale asynch. pak je to do města téměř ideální. Ovšem pokud by se navrhla VAR K2 se všema hnanejma a asynch , pak sbohem T3, ať žije K2, pak jsem všema 20 i pro vestavbu toho np vložáku.

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

K3N? Co to bude za typ? Hm...VAr K2...s vlozenym nizkopodlaznym dielom...celkom zaujimava kombinacia...Len nech ten nizkopodlazny nevyzera jak na tom obrazku, co si napisal hyperlink ten Bahlsen. To sa mi vobec nepaci.

Teda nie Bahlsen, ale Oliver - Bahnseiten.

K3N ---- to se brno zbaví jedné K2 (zrychl) a koupí ji pars , kterej ji zrekonstruuje , vloží do ní NP článek (nikdo neví jak bude vypadat ) provede s ní někde zkušební jízdy a pokud bude DU schválena tak ji zase brnu prodá nazpátek. Navíc by ten vůz měl dostat všech 8 náprav hnanejch a asynch. , takže kdyby se tomu daly hranatý okna , tak by to bylo skoro jako jednosměrná np kachna .

_________________
S trpělivostí učitele zvláštní školy dojdeš nejdál.

No, zhodou okolnosti som videl materiali na K3N asi pred rokom - ponukali to uz i do Bratislavy. Podvozky pod klbmi maju mat pomocne motory a upravene brzdy. Ten nizkopodlazny clanok vyzeral na nakrese velmi podobne ako nizkopodlazny clanok Kt8D5N.

PvvS: Velmi zaujimave... Ale hranate okna to asi nedostane. Nemaju ich ani K2S. ozaj, co sa tyka dizajnu K2S a T3S. Vraj maju zhorseny vyhlad z vodicovej kabiny. Skutocne tak?
ZREBEC: No, nic si nepocul o Combinach?