Mestskadoprava.sk - Stránky o Mestskej a Regionálnej dopava v SR a ČR

Hlavná stránka
Hosted by Pantheon Technologies





Dopravní obslužnost Borských polí

Borská pole v Plzni. Na první pohled nic neříkající název, který nenaznačuje, že se jedná o jednu z nejrozsáhlejších obchodně-průmyslových zón v Čechách, která poskytuje zaměstnání ale i vzdělání tísícům obyvatel Plzně a jejího okolí. Nejprve se podívejme do historie. Na počátku 20. století zde bylo vybudováno letiště Plzeň – Bory, které sloužilo místnímu aeroklubu, v osmdesátých letech vznikl plán na vybudování komplexu budov Západočeské univerzity, který se postupem času realizoval až do stávající podoby, kdy se na Borských polích nachází rektorát, fakulta aplikovaných věd, fakulta elektrotechnická, fakulta strojní, ústav umění a designu, zahraniční odbor, univerzitní knihovna a menza. Letiště na Borských polích bylo v roce 1991 zrušeno a město si začalo uvědomovat potenciál takového území. Od roku 1992 probíhaly přípravné projektové práce na prodej pozemků a v roce 1996 otevřela společnost Panasonic první výrobní závod v této lokalitě, tím se ale rozvoj nezastavil a v roce 1998 zde bylo otevřeno nákupní centrum Plzeň – Bory v čele s hypermarketem Carrefour (dnes Tesco). V průběhu dalších osmi let bylo na Borských polích vybudováno mnoho nových administrativních budov, výrobních prostor a skladů firem. O úspěšnosti Městského industriálního parku Plzeň Borská pole svědčí i řada ocenění, které obdržel. Je jedinou průmyslovou zónou v České republice, která se v soutěži umístila v letech 2000 až 2003 na některém z oceňovaných míst a to v kategorii ekonomicky nejpřínosnější zóna (jednou 1. místo, jednou 2.místo a dvakrát 3.místo). Mezi největší zaměstnavatele patří Daikin Industrie Czech Republic, Fuji Koyo Czech, JKET Automotive, Panasonic AVC Network Czech, Technocrane, Value Engineering Services a Yazaki Wiring Technologies Czech. V současné době se odhaduje celkový počet pracovních míst na Borských polích na 11 tisíc, k tomu je nutné přičíst počet studentů a učitelů který je přibližně 7 tisíc.

Obr. 1: Lokalizace Borských polí v rámci Plzně

V současné době Borská pole obsluhují pouze autobusy – linky č. 21, 22, 24, 30, 41 a bezplatná linka C. Těchto 6 linek by mělo být schopno zajistit základní dopravní obslužnost. Pojďme si nyní říct, jak vlastně definujeme základní dopravní obslužnost. Základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Zde si ale musíme položit otázku – jedná se skutečně v případě Borských polí o přiměřenou dopravu?

Obr. 2: Schéma linek v oblasti Borských polí

Na tomto schématu vidíme velmi hustou síť MHD v oblasti Borů a Borských polí (modrá barva značí autobusové linky, zelená barva značí trolejbusové linky, červená barva značí tramvajové linky). Z tohoto obrázku by člověk neznalý terénu usuzoval, že hustá dopravní síť musí zaručovat kvalitní dopravní obslužnost. Jenomže pokud bereme v potaz tranzit lidí, který již na sklonku roku 2004 činil 24 tisíc cestujících denně a dnes je toto číslo o několik tisíců vyšší, tak docházíme k závěru, že takovýto počet cestujících již není možno efektivně uspokojit autobusovou dopravou ve stávajícím rozsahu.

Obr. 3: Grafické rozpracování linek na Borských polích

Pojďme se nyní blíže podívat na jednotlivé linky obsluhující tuto oblast. Linka č. 21, jejíž konečné stanice jsou Nová Hospoda a Litice obsluhuje severní část průmyslové zóny (jede Folmavskou ulicí) a zajišťuje jediné spojení Borských polí s částí Nová Hospoda, kde je možnost přestupu na trolejbusovou linku 12, je to také jediná linka, která umožňuje přestup na tramvajovou linku 4 v zastávce Sukova, resp. Náměstí Míru. Tato linka má však v oblasti Borských polí ve špičce interval půl hodiny, z čehož vyplývá, že díky tomuto charakteru a obsluze jen severu Borských polí nesehrává v dopravní obslužnosti tohoto území výraznější úlohu. Linka č. 22 jezdí z Koterova přes Slovany na Borská pole, Teslova a zpět. Obsluhuje nejen severní okraj (jede po Folmavské ulici), ale i okraj západní, kde je ukončena. Vzhledem k tomu, že jezdí pouze 5 spojů na Borská pole resp. 7 spojů z Borských polí v pracovní dny, jedná se také o linku podružného charakteru a musí se brát spíše jako doplněk ke zbývajícím linkám. Linka č. 24 je linka vedená v trase Bory – Západočeská univerzita – Borská pole, Tesťova a je posilou k lince č. 30 především na dopravu studentů Západočeské univerzity z Borů od konečné tramvaje do školy a zpět. V zastávce Západočeská univerzita většina spojů končí a pouze jejich malá část obsluhuje továrny na Borských polích. Linka č. 30 je se svou délkou 22 km nejdelší autobusovou linkou v Plzni. Její konečné zastávky jsou Košutka, Krašovská a Borská pole, Teslova. Celou trasu projede v ideálním případě dle jízdního řádu za 55 minut. Přesto jí mnoho lidí cestujících ze sídliště Lochotín využije raději než tramvajovou linku 4, která umožňuje dojet z Lochotína na Bory, resp. Borská pole až o 20 minut rychleji. Linka 30 je tedy zároveň i nejvytíženější autobusovou linkou a to v průběhu celého dne. V obou směrech za den jezdí přes 240 spojů. Povšimněme si i vedení linky v této oblasti. V úseku Bory – Západočeská univerzita je linka vedena souběžně s linkou 24, ale dále na Borská pole je vedena blíže k nákupnímu centru. S linkou 24 se tedy sjíždí až na Folmavské ulici a pokračují na konečnou v Teslově ulici. Linka č. 41 jezdící v trase Vinice – Sady Pětatřicátníků – CAN, Husova – Borská pole, Teslova přijíždí do oblasti Borských polí shodnou trasou jako linka 22. Ovšem z Folmavské ulice uhýbá dříve a obsluhuje tak zastávky Borská pole, Panasonic a Podnikatelská, Daiho, čímž se stává nepostradatelnou součástí dopravního systému v této lokalitě. Dále je důležitá pro svou vazbu na centrální autobusové nádraží, kde mnoho dojíždějících zaměstnanců přestupuje.

V předchozím odstavci jsme si uvedli výčet linek a jejich přibližnou charakteristiku. Záměrně nebyla zmíněna linka C, která je objednána společností Tesco Stores ČR a.s., a která bude smluvně k 1.12.06 zrušena. Linka byla vedena v hodinovém intervalu v trase Sady pětatřicátníků (přestup na tramvajové linky č. 1, 2, 4) – Jižní Předměstí (přestup na trolejbusovou linku 16) – Carrefour, U Letiště. Z dané charakteristiky vyplývá, že páteřními linkami této oblasti jsou linky 30 a 41. U linky 30 však díky krátkým intervalům ve špičce často dochází k výpadkům, zpožďování a sjíždění spojů. Tohoto problému si jsou vědomy i Plzeňské městské dopravní podniky, a tak k 1.12.2006 dochází k mírnému prodloužení intervalů a především ke zvýšení přepravní kapacity. A to díky pronájmu nových deseti velkokapacitních autobusů Solaris Urbino 15M III na konci listopadu 2006 (viz. obr. 5) pro linku 30 a nákupu prvních tří kloubových autobusů Solaris Urbino 18 III (do roku 2008 by mělo být dodáno celkem devět těchto vozů) pro linku 41.

Obr. 4: Olomoucký Solaris Urbino 18 ev.č. 401

Obr. 5: Plzeňský Solaris Urbino 15 ev.č. 494

Nákup těchto vozidel sice dočasně napomůže ke zlepšení situace na Borských polí, ale stále se ještě nedá mluvit o trvale udržitelném rozvoji území, jak o něm hovoří definice základní dopravní obslužnosti. Tento rozvoj by měl být zajištěn především brzkým vystavěním trolejbusové tratě ve směru od Jižního předměstí Borskou ulicí – mimochodem při nedávné rekonstrukci oblasti Jižního předměstí již byla zavěšena trolejová výhybka ve směru na Borská pole do ulice Borská, kde je však trolej záhy ukončena. Termín výstavby trolejbusové trati se pohybuje mezi lety 2007 – 2009, vše však záleží na výši a datu vyplacení dotace, která je na výstavbu potřebná – zatím se hovoří o částce 91 milionů Kč, což by mělo tvořít přibližně ¾ všech nákladů spojených s výstavbou této trasy. Tato investice je však částečně podmíněna výstavbou nových dílen a odstavných ploch pro autobusy a trolejbusy právě na Borských polích, protože stávající prostory v Cukrovarské ulici jsou již několik let kapacitně nevyhovující. Další pomoc v řešení stávající situaci měla být tramvaj, avšak z důvodu nedostatku financí se ní v příštích letech pravděpodobně nedostane. Dle mého osobního názoru to ale není ke škodě, protože další případné zintenzivňování provozu v úseku Bory – Sady pětatřícátníků by již bylo neúnosné vzhledem ke stávajícím dvouminutovým špičkovým intervalům a navíc nemá v současnosti plzeňský dopravní podnik k dispozici tramvaje, které by uspokojily takovouto poptávku. Výhledově je výstavba tramvaje plánována na období let 2010 – 2015 a to tak, že se bude jednat o prodloužení tramvaje z Borů na konečnou, která vznikne v oblasti zastávky Podnikatelská, kde by mělo vystaveno zároveň s tramvajovou konečnou i autobusové obratiště, které by tvořilo návaznost do dalších částí Borských polí (viz. Obr. 6).

Obr. 6: Návrh nové tramvajové trati Bory – Borská pole (vytvořil Ing. Jiří Kalčík)



Autor: Miroslav Macháň


Autor je studentem je studentem 1. ročníku Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.


Zdroje:

Fotografie ze stránek www.mestskadoprava.net

Mapové podklady byly zhotoveny s využitím stránek http://www.mapy.cz

http://www.pmdp.cz

http://portal.mpsv.cz/sz/local/pm_info/stat/trh_prace_pm_2005.pdf

http://info.plzen-city.cz/ukr/rozvojove_projekty_MIPBP_cz.php

http://reality.ihned.cz/c4-10000945-19387310-K06000_d-ctp-invest-zvetsuje-zonu-borska-pole

http://www.spvd.cz/?p=cz/plzen/akce/brpole.html

ŠIROKÝ, J. a kol. Základy Technologie a řízení dopravy. Pardubice 2005, ISBN 80 – 85630 – 29 – 9


(c) 2000-2016, WWW.MESTSKADOPRAVA.NET- Fotografie, informácie a údaje z týchto stránok môžu byť použité len so súhlasom jednotlivých autorov a prispievateľov | Autori stránok: Ľubomír Mészáros, Michal Jajcaj, Karel Pospíšil, Vojta Beneš, Miroslav Bušo, Ing. Marko Engler,Vladislav Pastucha (Ikarus), Tomáš Samko (K2S), Romčo Stovička, Tootti, Josef Hubka, Mišo Kysela, Peter Lengyel | Fotografiami, údajmi a schémami prispeli: ANTI, Marcel Baltiar, Balu, Peter Bánovec, Mikolaj Bartlomiejczyk, Martin Benčík, Martin Beneš, Matúš Grach (Crossway), Emareq, Vladimír Engel, Martin Fedorov, Jozef Feiler, Milan Gajdoš, Alexandra Halászová (Quinny), Ing. Ján Horník, Peter Hronček, MUDr. Mikuláš Hrubiško, Martin Janda, Jozi17, Martin Kollár, Mário Kováč (Majo), Jan Krupička, Peter Lipták, Milan Matusik, Marcell, Martin Mendl, Peter Mešša, Peter Mitura, Nodes, Ortas, Peter Palfy, Patrik, Ing. Pavel Polák, Karel Poštulka, Michal Režný, Rišo, Jan Ryšánek, František Sakalik, Rustyfox, Aron2004, Sarko, Solaris, Stefco, Vladimír Šimko, Martin Šturdík, Miloš Šturdík, Michal S., Adam Tatranský, Tanner, Tbus, Valec, Verusha, Ing. Vratislav Vingálik, Robert Vreštiak, Dragan Zednikovič a ďalší | Hosting: Pantheon technologies, server Blacksun | Skripty: Martin \"Zrebec\" Benčík